Výklad. st. zákona

Kdo má stavět plot na pozemku

Níže uvedené informace jsou čerpány z veřejných zdrojů, jsou pouze informativní .

Od Jan Zahradník | 22.12.2018

Dohadujete se sousedem, jak bude vypadat váš nový společný plot, kdo ho postaví a kdo se o něj bude starat? Už rok platí zcela jiné regule pro stavbu plotu a také pár let platí ustanovení o takzvané rozhradě. Možná se vám díky našim informacím blýská na lepší časy...

Plot či oplocení lze definovat jako stavbu, která má zabránit nebo omezit pohyb za určenou hranici. Hlavně plot kolem pozemku slouží k ochraně nemovitostí, zajišťuje soukromí, brání pronikání nepovolaných subjektů na nemovitost, zvyšuje pocit bezpečí a také slouží k případnému zamezení úniku či vniku zvířat.

DLE SOUČASNĚ PLATNÉ LEGISLATIVY NENÍ POVINNOST OPLOTIT POZEMEK KOLEM DOMU

CO NA VÁŠ PLOT SOUSED?

Také se novelou stavebního zákona, platnou od 1.1.2018, zjednodušil proces stavby plotu a oplocení. A to pro případ, že plot nebude přesahovat výšku 2 metry nebo nebude hraničit s veřejným prostranstvím. To znamená, že již pro stavbu oplocení není potřeba vydání územního souhlasu tak, jak tomu bylo do konce roku 2017. Plot je tedy možno postavit, aniž by se stavebnímu úřadu jeho stavba ohlašovala nebo se žádalo o vydání jakéhokoli souhlasu. Také odpadá potřeba mít souhlas souseda se stavbou.

Avšak bude-li mít plánované oplocení větší výšku než 2 metry nebo hraničí-li pozemek s veřejným prostranstvím, je i nadále nutno mít pro realizaci oplocení dle § 96 odst. 2 písm.a) stavebního zákona a ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona, příslušným stavebním úřadem vydaný stavební souhlas.

U PLOTU JE ROZHODUJÍCÍ VÝŠKA

Zákon nerozlišuje u jaké stavby se oplocení bude realizovat. Rozhodující je tedy jeho výška a to, zda hranice pozemku s plánovaným plotem je zároveň hranicí veřejného prostranství. Veřejné prostranství je definováno zákonem o obcích, kde dle § 34 veřejným prostranstvím jsou náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a prostory, veřejně přístupné bez omezení, sloužící k obecnému využívání, a to bez zřetele na vlastnictví k tomuto prostoru. Než-li začneme s přípravou budování oplocení, je třeba na příslušném stavebním úřadě zjistit, zda regulativy v územním či regulačním plánu obce nebo územní studie dané lokality, přímo neurčují výšku plotu nebo charakter oplocení.

KOMU PATŘÍ PLOT?

Je třeba upozornit na to, že již dávno neplatí pravidlo, že vlastníkovi patří plot, nacházející se po pravé straně při pohledu z komunikace. Vlastnická práva se určují podle toho, kdo plot postavil. Majitelé společných hranic pozemků by se měli dohodnout a náklady nést rovným dílem.

POZEMKY JSOU SVÝMI HRANICEMI VYZNAČENY V KATASTRÁLNÍCH MAPÁCH JAKO PARCELY. PARCELA JE VLASTNĚ OBRAZ GEOMETRICKY VYMEZENÉHO POZEMKU, SVISLE PROMÍTNUTÉHO DO VODOROVNÉ ROVINY A MÁ VYZNAČENO PARCELNÍ ČÍSLO.

Nový občanský zákoník nyní dále zavádí staronový výraz "ROZHRADA". Je uváděn v jeho § 1024 a dalších. Rozhradou se tímto ustanovením rozumí prvky jako jsou ploty, zdi, nízké zídky, živé ploty, meze, strouhy, stromořadí, nebo stezky či jiná přírodní nebo umělá ohraničení mezi sousedícími pozemky. Z hlediska vlastnictví občanský zákoník říká, že rozhrady mezi pozemky jsou mezi sousedy společné tehdy, nachází-li se na hranicí dvou sousedních pozemků a leží-li na obou pozemcích. Takovéto ploty či zídky jsou dle práva spoluvlastnictvím obou sousedů, bez ohledu na to, kdo je vybudoval. Pokud však oplocení bude zrealizováno jen na pozemku jednoho souseda a nebude-li zasahovat na sousední pozemek, je pouze vlastnictvím toho, na jehož pozemku se nachází. Také je v Občanském zákoníku ustanoveno, že tam, kde je jasné vlastnictví rozhrady, náklady na její údržbu a obnovu jdou za vlastníkem. Tam, kde vlastnické právo není jasné, platí vyvratitelná právní domněnka, že rozhrada je společná. Zákoník dále pamatuje na tzv. dvojité rozhrady, to jest dvě vedle sebe souběžné, po oddělených pozemcích. Pak každý soused užívá a udržuje svou rozhradu.

Dle ustanovení § 1026 odst.1 občanského zákoníku je povinnost vlastníka udržovat rozhradu v dobrém stavu, a to proto, aby jejím případným poškozením nevznikla sousedovi škoda. U jednoduchých rozhrad dle § 1024 odst. 2 zákoníku může společnou zeď užívat každý ze sousedů na své straně až do poloviny její tloušťky. Může si také v ní zřídit výklenky. Nesmí však sousedovi učinit překážku v užívání jeho části.

..